Aktuality měsíce dubna 2010

Z důvodu opravy havárie kanalizace v křižovatce ulice Cejl a Vranovská byl o víkendu 27. a 28. 3. 2010 vyloučen průjezd tramvají touto křižovatkou v oblouku mezi zastávkami »Tkalcovská« a »Vranovská« v obou směrech. Linka d-2 byla vedena odklonem po ulicích Rooseveltově, Milady Horákové, Jugoslávské a Vranovské. Problém byl v daném místě již o loňských prázdninách.
Koncem března a v dubnu byla nesjízdná tramvajová trať z ulice Rašínovy směrem k pomníku na Moravském náměstí (před kostelem sv.Tomáše). Tento úsek se nejvíce používá pro odstavování neschopných vozů. Stavaři znovu obnažili jen před několika lety nově položené koleje. Na prostranství před soudem v ulici Rašínově probíhá oprava parovodu. Příznivou zprávou je, že nároží naproti pojišťovně se pomalu dokončuje. Těsně vedle kostela sv. Tomáše byla vykácena řada stromů, bude zde parkoviště pro auta zaměstnanců katastrálního úřadu. V samotné ulici Joštově pokáceli poslední tři platany a probíhají rozsáhlé výkopové práce – pro chodce zůstává pouze propojení mezi oběma částmi ulice České. U kostela byly rovněž vztyčeny nové osmiboké sloupy trolejového vedení, obdobné jako v Nádražní ulici.
Pro pokračující práce při rekonstrukci komunikací na Moravském náměstí a Joštově ulici došlo od čtvrtka 15. 4. 2010 na dobu asi sedmi měsíců k dočasné úpravě tras a zastávek speciálních autobusových linek a-81 a a-82 v centrální části města. Konečná na Moravském náměstí je nahrazena zastávkou »Komenského náměstí« (u hrany společné se zastávkou tramvajové linky d-4 ve směru do Masarykovy čtvrti). Zastávka »Hlavní nádraží« pro linku a-82 směr Bzenecká je dočasně přeložena pod smyčku trolejbusových linek t-31/t-33. Zastávka »Jungmannova« pro linku a-81 je v obou směrech přeložena k ostrůvku tramvajových linek d-1 a d-6.
Trolejbusy linek t-29, 34 a 36 i půl roku po zprovoznění nového mostu v Korejské ulici stále zastavují na provizorních zastávkách »Náměstí Svornosti«. V křižovatce Královopolská – Hradecká již probíhá betonáž některých částí nového přemostění.
U zastávky »Klusáčkova« ve směru z centra byla pokácena řada stromů, skrývajících přilehlý park.
Z důvodu opravy tramvajové tratě a výměny kolejnic na několika místech tratě došlo o víkendu 10. a 11. 4. 2010 k vyloučení tramvajového provozu v úseku mezi Komínem a konečnou Bystrc, Ečerova. Tramvajová linka d-1 byla ukončena ve smyčce Komín (přičemž zastávka »Vozovna Komín« byla přeložena ke kolejovému trojúhelníku), stejně jako linka d-3. Vozy linky d-1, které přijely od Pisárek zde ukončily jízdu jako linka d-1, po vystoupení cestujících se přeznačily na linku d-3 a odjely směr Stará Osada. V opačném směru se linka d-3 měnila na linku d-1. Náhradní doprava byla zajištěna mimořádnou autobusovou linkou a-x1 s trasou Vozovna Komín – Podlesí – Zoologická zahrada – Rakovecká – Bystrc, Ečerova. Nasazeny byly článkové autobusy. Otáčení autobusů v křižovatce Kníničská – Jundrovská zajišťovali dispečeři.
Od úterý 13. do soboty 17. 4. 2010 se na brněnském výstavišti konal Mezinárodní stavební veletrh. Kromě pravidelných linek byla doprava k výstavišti posílena další tramvajovou linkou d-P1 (s trasou Zvonařka – Hlavní nádraží – Hybešova – Mendlovo náměstí – Výstaviště – Pisárky) a v pracovních dnech dopoledne i linkou d-P2 v trase Židenice, Stará osada – Hlavní nádraží – Mendlovo náměstí – Výstaviště – Pisárky (mimo provoz byly spoje v relaci Stará osada – Hlavní nádraží – Ústřední hřbitov). Na lince d-2 jezdily pouze spoje, které jezdí ze Staré osady do Modřic. Součástí vstupenek na výstaviště již není jízdenka na MHD. Nástupní zastávkou linek d-P1 a d-P2 ve směru z Pisárek byla zastávka »Lipová«.
O víkendu 17. a 18. 4. 2010 se opravovaly koleje na tramvajové trati v ulici Cejl (výměna výhybek a křížení v křižovatce Vranovská – Cejl a oprava kolejí před magistrátem na Malinovského náměstí). Došlo k odklonu tramvajových linek d-2, d-4 a d-9 ulicí Milady Horákové. Náhradní doprava byla zajišťována autobusovou linkou a-x9 s trasou Malinovského náměstí – Körnerova – Tkalcovská – Jugoslávská.
K opravě tramvajových kolejí bylo přistoupeno na Václavské ulici – od 17. 4. do 22. 5. 2010 (předpoklad) se mezi zastávkami »Hybešova« a »Václavská« jezdí vždy jen po jedné koleji, přičemž druhá se opravuje. V tomto úseku je vyloučena veškerá doprava včetně pravidelných autobusových linek MHD. Autobusová linka a-51 jezdí po dobu výluky obousměrně odklonem ulicemi Nové sady – Poříčí – Křížová (se zastávkami »Křídlovická« a »Poříčí«). Noční autobusové linky a-91 a 98 jsou vedeny obousměrným odklonem ulicemi Pekařská – Anenská – Leitnerova (se zastávkou »Nemocnice u sv.Anny«). Jednokolejný úsek je vybudován s využitím výhybkové soupravy „kaliforňan“, začalo se jezdit po pravé koleji ve směru do centra – úsek začíná za zastávkou »Václavská« ještě před zatáčkou a končí těsně před křižovatkou ulic Hybešovy a Leitnerovy.
O víkendu 24. a 25. 4. 2010 probíhala oprava kolejí v úseku Pisárky – Vozovna Komín. Tramvajová linka d-1 jezdila v době výluky v úseku Nové sady – Vozovna Komín obousměrným odklonem ulicemi Husovou – Veveří – Minskou. Náhradní doprava byla zajišťována autobusovou linkou a-x1 s trasou Hlavní nádraží – Mendlovo náměstí – Pisárky – Vozovna Komín.
Na Reissigově ulici v Králově Poli, poblíž křižovatky se Sportovní ulicí, probíhá výstavba autobusové zastávky »Reissigova« pro linku a-67 (směr Jundrov). Zastávka v opačném směru byla zprovozněna letos v lednu.
Jak jsme již na našich stránkách konstatovali, dalšími důležitými brněnskými dopravními tepnami, které se dočkají rozsáhlé rekonstrukce, jsou ulice Milady Horákové a Minská s Horovou. Ulice Milady Horákové včetně tramvajové tratě se má začít opravovat příští rok. Oprava potrvá zřejmě přes rok a zatím se uvažuje, že by tramvajová doprava mohla být zachována vždy alespoň v jednom směru. Akce nemůže být zahájena dříve, než bude ukončena oprava ulice Joštovy a přilehlých ulic. V ulici Minské a Horově je kanalizace stará přes 80 let a je v havarijním stavu (viz loňskou předvánoční havárii). Také zde dojde k rozsáhlé opravě včetně tramvajové tratě. Oprava těchto ulic však nemůže začít dříve než dojde k dokončení rozsáhlých dopravních staveb v Žabovřeskách. V denním tisku se již psalo také o chystané velké opravě ulice Veveří.
V denním tisku se opět objevily informace o chystané lanové dráze na Špilberk (např. v týdeníku Sedmička). Předně se zde mluví o kolejové lanové dráze, která by mohla mít délku kolem 200 m a mohla by překonávat výškový rozdíl kolem 50 m (Špilberk je 58 m nad ulicí Husovou). Kabina lanovky by měla být panoramatická, umožňující dobrý výhled, měla by být asi pro 50 stojících osob (počítá se jen s několika sklopnými sedačkami). Doba jízdy se předpokládá asi 70 vteřin. Šířka dráhy má být 2,5 m – ve spodní části má vést pod korunami stromů, v horní části má po estakádě vystoupat nad koruny stromů. Trasa by vedla od Husovy ulice a horní zastávka by mohla být u severního bastionu před vstupem do kasemat, asi 70 m před hlavním vstupem. Finanční náklady na vybudování lanové dráhy se odhadují na 80 milionů korun. V úvahu by mohly přicházet i jiné trasy, např. z Údolní ulice od tělocvičny nebo z Obilního trhu. V případě, že by návrh byl schválen a byly k dispozici finanční prostředky, je lanovou dráhu možné postavit v průběhu dvou let. Připomeňme, že v ČR jsou takovéto dráhy (klasické pozemní lanovky) zatím jen tři – pražská lanová dráha na Petřín a lanovky Diana a Tunel v Karlových Varech (v Praze existuje ještě jedna pozemní lanovka, ta je ale jiného typu s malou kabinou).
Mohli jsme se dočíst i o dalších návrzích, které by měly přispět k oživení lokality hradu Špilberk. Jedním z důvodů malé návštěvnosti je možná právě obtížnější dostupnost a oddělenost od ostatních částí města frekventovanými ulicemi (Úvoz – Údolní – Husova – Pekařská). Ze Špilberku by mohla vést lávka přes frekventovanou ulici Úvoz, která by mohla se Špilberkem propojit oblast Starého Brna a Mendlova náměstí. Náklady na vybudování lávky o délce asi 500 m se odhadují na 30 milionů korun. Byly publikovány také možné varianty zpřístupnění podzemních krytů pod Špiberkem. Má zde být zbudováno Muzeum totality. Objevily se i plány na spojení prostoru krytu výtahem přímo s druhým hradním nádvořím, přičemž výtah by mohl vést studnou (podobný systém byl v Děčíně – výtah na Pastýřskou stěnu). V několika předchozích letech jezdil na Špilberk turistický vláček, vloni již nevyjel a ani do budoucna se s ním neuvažuje. Další variantou je možné zavedení autobusové linky s malými autobusy obdobného typu, jako jezdí na linkách a-81/82. Jednou za rok se Brňané přece jen na Špilberk mohou dostat autobusem – v rámci muzejní noci (letos 15. 5. 2010) je na Špilberk vedena zvláštní autobusová linka z Moravského náměstí přes Údolní a Úvoz.
Na počátku dubna 2010 byla před novým obchodním domem Omega na náměstí Svobody vymezena malá plocha, kde posléze začaly výkopové práce. Dělníci tak začali připravovat místo pro hodiny, které ale nebudou ukazovat přesný čas. Každou čtvrthodinu mají oznámit zvukovým signálem a každý den v 11 hodin má navíc z hodin vypadnout skleněná kulička (má to tak připomínat historickou událost z roku 1645, kdy v Brně odbili poledne o hodinu dříve, čímž zmátli Švédy, kteří obléhali město a nakonec od Brna odtáhli, protože jej nedobyli včas – podle pověsti mohla švédského generála Torstensona zabít právě jen skleněná kulka). Podoba hodin je netradiční – má jít o 5,5 m vysoký žulový sloup (černá žula) vzdáleně snad připomínající bombu nebo raketu. Nová dominanta na náměstí má být dokončena v průběhu září.
Na našich stránkách celkem pravidelně alespoň stručně informujeme o stavebním dění v Brně. Denní tisk přinesl v dubnu několik článků rekapitulujících stavební ruch v místě nefunkčních či nedávno zbořených továren a dalších objektů. Kolem bývalých Jaselských kasáren mezi Štefánikovou a Staňkovou ulicí projíždí tramvaje linek d-1 a 6. Víceméně všechny budovy byly v roce 2007 zbourány, nová výstavba je ve hvězdách hlavně díky sporům o areál. Demolice v prostoru bývalých armádních skladů a vojenské pekárny ohraničeném ulicemi Veveří – Pekárenská – Kounicova začaly v roce 2008, novou výstavbu Veveří Centre (hlavně bytové domy) odsunula probíhající krize. Po frekventované ulici Veveří jezdí kolem tramvajové linky d-3, 11, 12 a 13, ulicí Kounicovou trolejbusové linky t-29, 32, 34 a 36.
Na své lepší časy čeká zábrdovický areál Zbrojovky – přímo kolem tohoto kdysi velkého podniku nejezdí žádná městská doprava. Autobusová linka a-80, jejíž některé spoje se dokonce otáčely až za branou podniku, tudy již dávno nejezdí. Poblíž je však zastávka »Vojenská nemocnice«, kde zastavují tramvajové linky d-2 a 3 a také autobusová linka a-45. Areál čeká v budoucnu kompletní demolice a výstavba nových budov – má zde vzniknout celá nová čtvrť se vším všudy. Stavět se nebude dříve než v roce 2011. Areál bývalé Zbrojovky byl v roce 2007 vydražen za 700 milionů korun.
V roce 2008 proběhla asanace areálu bývalého Krasu poblíž Mendlova náměstí – zde se uvažovalo s výstavbou centra s názvem Old City Centre, projekt ale nesplnil podmínky územního plánu a vlastník nyní chce pozemek prodat dále. Připomeňme, že změnit se má i Mendlovo náměstí: s pracemi se mělo začít již na podzim roku 2010, ale předpokládá se odklad na příští rok.
Výstavba se připravuje i v lokalitě Malé Ameriky – prostoru ohraničeném železniční tratí a ulicí Nové sady. Zatím z tramvajové linky d-8 nebo autobusových linek a-60/61 vidíme pouze řadu nevzhledných budov, kde funguje tržiště. V případě odsunutí hlavního nádraží do stále diskutované nové polohy by mohl být skladištní prostor u kolejí přeměněn na byty. Prostor přilehlý k ulici Nové sady a k prodloužení ulice Hybešova by měl charakter administrativně–komerčního centra.
Další volný prostor můžeme vidět z tramvají linek d-2, 4 a 9 jedoucích od hlavního nádraží na Malinovského náměstí a dále do ulice Cejl. Již v roce 2004 zde byly zbořeny budovy bývalých drážních skladišť (StEG) a mělo zde vzniknout centrum s názvem Palace CD, které zahrnovalo restaurace, obchody, byty a podzemní garáže. Stavět se mělo od roku 2005 – společnost Morávka Centrum nemá dostatek finančních prostředků a místo je stále prázdné.
Při jízdě tramvají linky d-4 z konečné v Masarykově čtvrti míjíme po pravé straně hned za konečnou další opuštěný prostor – bývaly zde vojenské autoopravny a měl zde vzniknout víceúčelový dům Wilson – součástí úprav měla být také změna konečné tramvají. Existují spory o pozemky a navíc občané z okolí podepsali proti stavbě komplexu petici.
Demolice proběhly i v průmyslovém areálu u slatinského nádraží. Na konci loňského roku zde byla zbořena hala slévárny, kterou nechal vybudovat E. Roučka v letech 1938–40.
Od středy 14. 4. 2010 je v provozu nový aquapark v brněnských Kohoutovicích. Desetipatrový bytový komplex Erasmus s podzemními garážemi se začne stavět v květnu letošního roku na volné ploše mezi Hrnčířskou a Klatovskou ulicí v Králově Poli.
Letos v dubnu je tomu již 25 let, co přestala jezdit tramvaj kolem židenických kasáren. Již 9. 3. 1985 byl ukončen provoz na spojovací trati v Maloměřicích na Selské ulici, kterou využívala linka d-8 jezdící přes Židenice do Obřan. Dne 9. 4. 1985 byl ukončen provoz ve smyčce Židenice, Svatoplukova (sem tehdy jezdily linky d-16 a 21) a o dva dny později, 11. 4. 1985, jely tramvaje naposledy ulicí Svatoplukovou a Karlovou na tehdejší konečnou Židenice (v Maloměřicích). Byla tak zrušena spojovací trať o délce 210 metrů, klasická trať o délce 1360 metrů a dvě konečné tramvají – jednokolejná smyčka s odstavnou kolejí na Svatoplukově ulici (dříve také Karlovo náměstí) a dvoukolejná smyčka Židenice. V průběhu let se ulice Svatoplukova stala jednou z nejzatíženějších komunikací v republice vůbec – velké množství projíždějících aut (až 30 000 za den) stále komplikuje život obyvatelům městské části Židenice. Od 16. 4. 1985 je v provozu současná smyčka na Staré osadě.
Před 30 roky – na počátku května 1980 – začala jezdit tramvaj po nově postavené trati do smyčky Bohunice, Švermova. Trať odbočovala z ulice Vídeňské (tehdy Koněvovy) těsně před křižovatkou s Renneskou ulicí. Na konečnou Švermova tehdy začaly jezdit tramvaje linek d-6 z Králova Pole, nádraží a d-15 z Lesné (předtím obě linky jezdily k ústřednímu hřbitovu). V novém úseku vznikly zastávky »Krematorium« (ta ale byla dána do provozu až po půl roce provozu) a »Běloruská«. Nový úsek tratě byl dlouhý 1960 metrů. Až do této doby zajišťovaly dopravu do nově postaveného sídliště pouze autobusy. Za další dva roky začala tramvaj jezdit až na stávající konečnou do Starého Lískovce (tehdy Bohunice).
V květnu roku 1930 zahajovala v Brně autobusová doprava. První autobusové garáže byly na Grmelově ulici a autobusy byly odtud vypravovány na první autobusovou linku, která jezdila z Moravského náměstí (tehdy Lažanského) do Černých Polí. Během roku 1930 stoupl počet garážovaných autobusů na 14 a v provozu bylo 7 autobusových linek. Po osmdesáti letech provozu jezdí na 46 autobusových linkách MHD (z toho 11 nočních) asi 310 autobusů (z toho 92 článkových a 4 minibusy).
Historická tramvaj na linku d-10 v letošní turistické sezóně v Brně z úsporných důvodů nevyjede. Zájemci o historickou kolejovou dopravu však mohou použít historický motorový vlak, který každý víkend od 10. 4. do 28. 9. 2010 jezdí v trase Brno – Břeclav – Lednice. Souprava jezdí obvykle ve složení M 262.018 + M 131.1463 s jedním vloženým vozem Bix.
Několik dní před koncem března (po roce a půl) dosáhla vodní hladina na Brněnské přehradě maximální běžné hladiny, kóty 229 m nad mořem. Bylo rozhodnuto, že lodní doprava bude zahájena v sobotu 8. 5. 2010 (přibližně o tři týdny později než je obvyklé). Po celý duben proto probíhaly horečné přípravy, letošní sezóna bude výjimečná novým přírůstkem lodního parku DPMB.
Loď PIONÝR byla vyřazena a následně odprodána městské části Brno–jih. Nové stanoviště lodi je asi 13 km po proudu řeky Svratky v budovaném sportovním areálu na Hněvkovského ulici v Komárově (areál bývalé Technické a zahradní správy města Brna). Loď PIONÝR byla postavena v loděnici na Brněnské přehradě v roce 1950 – poslední plavba lodi se uskutečnila na sklonku léta roku 2008. Od září roku 2008 až do dubna 2010 byla loď pod širým nebem v areálu lodní dopravy. Stěhování lodi proběhlo večer a v noci ze čtvrtka na pátek 15.–16. 4. 2010. Loď se přesouvala po trase „staré dálnice“ na Kývalku a po dálnici, ze které sjela nedaleko místa určení. Pro přesun byla odmontována kormidelní nástavba. Nezbývá než doufat, že PIONÝR nedopadne jako sesterská loď MÍR, zlikvidovaná po dlouhém chátrání na břehu přehrady v roce 2006. Na místě byla loď složena přímo na zem, špicí k řece, pro kormidlo a vrtuli byl v zemi proveden výkop. Ve svém novém působišti má být loď především lákadlem hostů do stávající restaurace, má zde být prostor pro sedící hosty i pro účinkování hudebních kapel. Bezprostředně po přemístění lodě začala oprava lodi – odstraňují se původní nátěry. Loď ponese název KOMETA podle brněnského hokejového klubu. Nový nátěr lodi má být v klubovních barvách, tj. kombinace bílé a modré.
Vyřazená loď PIONÝR bude nahrazena zcela novou lodí, která ponese název LIPSKO. Loď byla v loděnici dokončena na konci března a na Brněnskou přehradu měla být přepravena 13. 4. 2010. Problémy s trasou pro nadměrný náklad však znamenaly zpoždění. V příštím roce mají být nahrazeny novými loděmi další dvě staré lodě a rok nato zbývající dvě. V roce 2012 tak ze starých lodí zůstane v provozu pouze nedávno opravená loď BRNO.
V průběhu roční odstávky lodní dopravy na přehradě došlo k řadě různých úprav v technickém zázemí lodní dopravy. Byly např. pořízeny nové posuvné plošiny pro manipulaci s loděmi na suchu (pro přesuvnu i pro lodní výtah). Kromě opravy kolejové dráhy lodního výtahu byl pořízen nový vrátek pro vytahování lodí. V jednotlivých přístavištích se využilo snížené vodní hladiny k opravě schodišť. U lodí VEVEŘÍ a DALLAS došlo k výměně části dnové a boční obšívky (z toho je možné usazovat, že dalšími kandidáty na vyřazení a nahrazení novými loděmi jsou kandidáty lodě PRAHA a BRATISLAVA). Cca měsíc před zahájením lodní dopravy byly do areálu LD dopraveny součásti můstků, které byly uskladněny v prostoru nedaleké měnírny. Od března zahájily činnost Dopravní stavby, které mají do příštího jara vybudovat technické sítě a základy pro budoucí novou výpravnu lodí. V úterý 20. 4. 2010 byly již na vodní hladině lodě BRNO, PRAHA a VEVEŘÍ a začaly práce na dokončení nové opěrné zdi u přístaviště v Bystrci. U výpravny lodí je nový stožár pro vlajku a byl zde pokácen letitý strom, z jehož stínu vyrážely lodě na svou plavbu do Veverské Bítýšky po dlouhá desetiletí.
Po téměř padesáti letech (poslední loď KYJEV – dnes VEVEŘÍ – byla spuštěna na vodu v roce 1961) se na Brněnské přehradě objevila nová loď. Pracovně nesla dlouho název PIONÝR II, ale nakonec bylo rozhodnuto loď pokřtít názvem LIPSKO (podle družebního města). Cena hrubé stavby nové lodi je přes 15 milionů korun a jde o největší investici do lodní dopravy v historii. Loď je dlouhá 25 metrů a přes 6 metrů široká – obsaditelnost lodi je 200 osob. Loď byla postavena firmou JESKO v Hlavičníku u Týnce nad Labem. Transport lodi započal asi se dvoutýdenním zpožděním – dne 26. 4. 2010 – a v ranních hodinách ve čtvrtek 29. 4. 2010 dorazil náklad na přehradu (přes Žďár nad Sázavou a Velkou Bíteš).
Již byl stanoven program pro slavnostní zahájení sezóny lodní dopravy. Nejprve má být v 11 hodin pokřtěna nová loď a následně spuštěna na hladinu přehrady. Klasické zahájení pak bude v pravé poledne, kdy všechny lodě vyplují na krátkou plavbu po jezeře.
Oproti roku 2008 nepřináší jízdní řád lodí na rok 2010 prakticky žádné zásadní změny. V plné plavební sezóně se počítá s provozem lodí po 45 minutách. Mimo hlavní sezónu se bude do Veverské Bítýšky jezdit v intervalu 90 minut. Bohužel bylo přistoupeno k výraznému zdražení jízdného lodní dopravy na Brněnské přehradě. U obyčejných jízdenek je toto zdražení o 50 % a u zlevněných dokonce o 60 %. Cena plavby v jednom plavebním úseku tak bude místo 10 korun v roce 2008 letos stát již 15 Kč a u zlevněného jízdného místo 5 již 8 korun. Hodinová plavba do Bítýšky tak vyjde na 150 korun a to je už skoro stejně jako na Vltavě v Praze, kde se ceny pohybují mezi 150 a 200 Kč za hodinovou projížďku. Rodinné jízdné z Bystrce do Bítýšky a zpět je za 500 korun, na hrad Veveří za 350 a na Rokli za 250 Kč. Zpáteční jízdné do Rokle je za 120 (60) korun, na hrad Veveří za 170 (85) a do Bítýšky za 240 (120) Kč. Existují také pojízdné vstupenky – kombinace plavby se vstupem na hrad Veveří nebo do zoologické zahrady.

Novinky ve vozovém parku

V dubnu se do provozu po velké prohlídce vrátila v bílém nátěru tramvaj K2 evid. č. 1131. Při opravě byla dosazena linková orientace BUSE (vnější orientace panely typu BS210, vnitřní řádkové panely typu BS120), dále byl vůz vybaven systémem poptávkového otevírání dveří cestujícími. Kabina řidiče byla vybavena klimatizační jednotkou Janoza CZ – typ CoolAir-80 (použita již u vozu evid. č. 1589 nebo trolejbusu evid. č. 3217). Tato klimatizační jednotka se má nyní dosazovat na všechny tramvaje, které budou procházet vyšším typem opravy.
Po velké prohlídce v dubnu rovněž vyjely tramvaje evid. č. 1647+1648. Vozy mají unifikovaný nátěr, tramvaj evid. č. 1647 obdržel klimatizaci kabiny řidiče typu Janoza CZ.
Brněnské tramvaje typu K3RN evid. č. 1751 až 1754 se v současné době potýkají s problémy v kloubovém spojení jednotlivých článků. Vozy evid. č. 1752 a 53 jsou mimo provoz již od loňského září, v únoru byly odstaveny zbývající dvě tramvaje.
U ústředních dílen v Medlánkách byly v březnu (event. i dříve) postupně likvidovány vyřazené tramvaje T3 evid. č. 1542, 1549, 1577 a 1602.
Tramvaj RT6 evid. č. 1803 nyní jezdí v pracovní dny pravidelně na lince d-3 (na kurzu 003/06, kde ráno jede jedno kolo na trase linky d-2 do Modřic a zpět na Starou osadu). Dvě soupravy trojčat a jedna až dvě soupravy (výjimečně i tři) spojených Varií LF2 se objevují vcelku pravidelně v pracovních dnech na lince d-1. Vozy T3R již nejsou výsadou linky d-3, ale objevují se také na dalších linkách – d-12/13, případně i na d-9. Do nedělního posíleného provozu na lince d-12 jsou kromě trojčat, která jezdila již vloni, vypravována také dvojčata Vario LF2. Na lince d-6 je poměrně rozmanitý vozový park – objevují se tramvaje 13T, K2 různých modifikací (K2R), spřažené soupravy 2×T3 (také 2×Vario LF), soupravy Vario LF+vlek.
Do vozového parku autobusů DPMB přibyl dne 29. 3. 2010 již čtvrtý z očekávané pětikusové dodávky malých autobusů MAVE – vůz dostal evid. č. 7504 a stejně jako předchozí vozy byl přidělen do provozovny Slatina. Ta tyto minibusy vypravuje na linky a-81/82 (v pracovní dny) a na linku a-64 (v nepracovní dny). Provozní potřeba na linky a-81/a-82 je tři vozy, a tak již jiný typ autobusu na výše uvedených linkách zřejmě neuvidíme. Své první cestující vůz svezl 14. 4. 2010. Hned poté (19. 4. 2010) však byl zapůjčen do Prahy, kde byl ve dnech 20.–22. 4. vystaven v rámci výstavy pro zdravotně postižené NON–HANDICAP 2010, která se konala na pražském výstavišti. Po skončení veletrhu se vrátil zpět do Brna.
Na konci března 2010 byla ve zlínském Zlineru dokončena premiérová generální oprava článkového autobusu Karosa B 941E evid. č. 2347 a dne 30. 3. 2010 byl vůz převezen do Brna. Druhým opravovaným vozem je evid. č. 2358, který do Brna dorazil 29. 4. 2010 (nyní je ve Zlíně autobus evid. č. 2344). Opravy vozů typu B 941E mají pokračovat a do konce roku 2010 má být opraveno celkem osm autobusů. Na autobus evid. č. 2347 byla při GO mj. namontována klimatizace kabiny řidiče (jednotka Waeco CoolAir CA-800), což je u brněnských autobusů novinka, až doposud se dosazovaly jen zvlhčovače vzduchu značek EberCool nebo Trav-I-Cool. Byla dosazena nová čelní maska odpovídající typu B 961E. Další novinkou jsou potahy sedaček – ty nemají klasický brněnský vzor, ale bylo použito tmavější varianty používané v linkových autobusech.
Ve druhé polovině roku 2010 posílí vozový park brněnských autobusů 25 nových sólo vozů – ve výběrovém řízení nakonec vyhrál dvanáctimetrový autobus typu low entry v třídveřovém provedení. V souvislosti s tím dochází již nyní k odstavování i šrotování nejstarších vozů typu Karosa B 732. Od počátku roku již byly sešrotovány vozy evid. č. 7270, 7299, 7309, 7329, 7354 a 7355. Odstaveny jsou autobusy evid. č. 7256, 7257, 7262, 7266, 7300, 7353 a 7356. Autobusem B 732 s nejnižším evid. č. v provozu je nyní vůz evid. č. 7273.

autoři: Ladislav Kašík, Jiří Mrkos
s využitím informací z www.bmhd.cz a www.k-report.net

Fotogalerie

V dubnu opustila vyřazená loď PIONÝR definitivně Brněnskou přehradu a za tahačem se vypravila do nového působiště. V budovaném sportovním areálu u Hněvkovského ulice v Komárově bude sloužit jako poutač restaurace. Snímek z pátečního rána 16. 4. 2010 zachycuje loď po příjezdu do cíle cesty, vzápětí následovalo složení z podvalníku. Foto © Jiří Mrkos.

Snímky na této straně přibližují rekonstrukci Joštovy ulice a části Moravského náměstí v centru Brna. Anitra evid. č. 1818 na lince 4 projíždí 3. 4. 2010 kolem vyloučené tramvajové tratě před kostelem sv. Tomáše. Dva pohledy do opravované Joštovy ulice – křižovatkou s Českou ulicí projíždí 16. 4. 2010 souprava vozu Vario LF evid. č. 1567 a vleku evid. č. 1303 na lince 6. Ke křižovatce s Husovou ulicí pak 4. 4. 2010 míří „kloubák“ evid. č. 1085 linky 4 (vpravo buňky stavbařů). V prostoru zastávky »Komenského náměstí« tramvajové linky 4 (pro směr z centra) je nyní umístěna i zastávka autobusových linek 81/82 – na fotografii z 16. 4. 2010 jsou zde zvěčněny minibusy MAVE evid. č. 7502+7501+7503. Foto © Ladislav Kašík.

Od poloviny dubna probíhají opravy tramvajových kolejí na Václavské a Hybešově ulici – pro zřízení jednokolejného úseku bylo použito výhybkových souprav „kaliforňan“. Na snímcích z 18. 4. 2010 jsou zachyceny tramvaje KT8 linky 1 evid. č. 1731 a 1721 u výhybky na Hybešově ulici (v pozadí novostavba budovy Krystal na rohu ulic Hybešovy a Leitnerovy, resp. Vodní) a na výhybce na Václavské ulici je pak dokumentována tramvaj linky 2 evid. č. 1079. Foto © Ladislav Kašík.

Březnovou výluku tramvajové tratě do Líšně (a také novou podobu konečné) ilustrujeme snímkem ze smyčky na Stránské skále, kde se 28. 3. 2010 potkaly tramvaje odkloněné linky 8 evid. č. 1724 (na nové nástupní zastávce) a 1714 (na nové výstupní zastávce). Foto © Ladislav Kašík.

Rovněž 28. 3. 2010 probíhala oprava havárie kanalizace v křižovatce ulic Cejl a Vranovská. Tramvajová linka 2 proto musela být vedena po ulici Milady Horákové – na snímku zabočuje z Vranovské ulice tramvaj linky 2 evid. č. 1066. Foto © Ladislav Kašík.

Aktuální dění na stavbě mimoúrovňového křížení Královopolské a Hradecké ulice přibližují snímky z 30. 3. 2010. Pohled na betonáž mostu Hradecké ulici pro směr z města (pohled od města) a pohled na přemostění z Královopolské ulice – od zastávky »Záhřebská« přijíždí autobus linky 84 evid. č. 2311 (v popředí rozšiřovaný zářez pro směr do Žabovřesk). Foto © Ladislav Kašík.

Finální podobu lávky pro pěší nad ulicí Netroufalky spojující objekty obchodního centra Campus Square a univerzitního kampusu zachycuje snímek s projíždějícím autobusem linky 50 evid. č. 2387 pořízený 18. 4. 2010. Foto © Ladislav Kašík.

V druhé polovině března byl ve zkušebním provozu u ČSAD Tišnov červený autobus SOR BN 12, kterým jsme se mohli svézt mj. na linkách 41 a 71. Na snímku z 30. 3. 2010 odjíždí od královopolského nádraží na lince 41, foto © Ladislav Kašík.

Třemi fotografiemi se ještě vracíme k přepravě lodí PIONÝR. Snímek z 16. 4. 2010 zachycuje loď ještě na podvalníku v cíli cesty v Komárově, další dva snímky z 18. 4. 2010 již loď zvěčňují položenou na definitivním místě (řeka je kousek před přídí). Foto © Ladislav Kašík a Jiří Mrkos.