Aktuality měsíce května 2010
-
V noci z pátku na sobotu 30. 4. – 1. 5. 2010 byl v areálu Riviéry v Pisárkách pořádán Čarodějáles. Na základě dohody mezi DPMB a pořadatelem akce došlo k posílení dopravy do této oblasti – posilové spoje linek a-44/84 v úseku mezi Riviérou a Mendlovým náměstím (v noci a-98). V pátek 7. 5. 2010 se na Velodromu konal pro změnu Majáles se stejnými dopravními opatřeními.
- Na konci dubna byl na ulicích Hybešova a Václavská převeden jednokolejný provoz na opravenou kolej (po levé koleji ve směru do centra). Oprava probíhala tím způsobem, že z kolejí byly odstraněny zádlažbové panely. Demontovaly se pouze kolejnice, dřevěné pražce zůstaly ve vozovce a byly na ně montovány nové kolejnice. Zakrytí kolejí bylo provedeno novými panely. Práce byly ukončeny v neděli 16. 5. 2010, kdy byla během celodenní výluky druhá kolej zprovozněna.
- O víkendu 8. a 9. 5. 2010 byla prováděna oprava kolejového křížení (tramvaj s vlečkou BVV) v křižovatce Nové sady – Renneská – Poříčí. Linka d-8 byla vedena obousměrným odklonem ulicemi Hybešovou, Václavskou a Vídeňskou. Náhradní doprava byla zajištěna mimořádnou autobusovou linkou a-x8 s trasou Hlavní nádraží – Vojtova – Celní.
- A co se dělo v květnu na stavbách VMO v Žabovřeskách? V prostoru mimoúrovňové křižovatky Žabovřeská – Hradecká stále probíhají rozsáhlé práce – zakrývají se poslední části hloubeného úseku tunelu ve směru do Králova Pole. V druhé půli května byly trolejbusové zastávky »Náměstí Svornosti« přesunuty do definitivní polohy, zastávky jsou v zálivech s oblými obrubníky, pro směr do Komína je krytý přístřešek. V okolí probíhají sadařské úpravy včetně výsadby několika stromů. Na budované mimoúrovňové křižovatce Královopolská – Hradecká byla již koncem dubna odbedněna betonová konstrukce mostu pro směr z centra. Nyní musí být doprava převedena na tuto novou část, aby se mohl postavit druhý most, v jehož ose je zatím provizorní přemostění. Probíhají práce na obou předpolích mostu.
- Do zahájení velkých tramvajových výluk v Brně zbývá přibližně měsíc. Již nyní je jasné, že budou ještě ve větším rozsahu, než se původně očekávalo. Kromě výluky Joštova – Česká se totiž bude ještě opravovat most na Valchařské ulici v Husovicích, což znemožní provoz linky d-4 do smyčky Maloměřický most a Obřany. Také pokračuje oprava komunikace z Brna směrem na jih, a to znemožní jízdu tramvajové linky d-2 mezi ústředním hřbitovem a Modřicemi – mimo jiné se bude opravovat most přes ulici Bohunickou a přes železnici. Nedostatek obousměrných tramvají KT8 si vyžádá změnu na lince d-8. Vozy KT8 budou zajišťovat dopravu na linkách d-x11 z České na Rakoveckou a na d-x13 z České do Králova Pole, zbylé vozy obslouží ještě líšeňskou trať, kdy se předpokládá, že d-8 bude jezdit jen v úseku Líšeň, Mifkova – Nové sady. Do Starého Lískovce tak budou zřejmě přesměrovány linky d-12 z Komárova a d-13 z Juliánova. Beze změn tak zůstanou pouze linky d-1, d-9 a d-10. Linku d-4 nahradí v Masarykově čtvrti alespoň do konce června linka d-6 ze Starého Lískovce a pro linku d-4 tak zbývá pouze trasa Husovická, vozovna – Nové sady. To vede k úvahám, že by linka d-4 mohla v celé trase jezdit v autobusové podobě.
- Velké mimořádnosti ve vedení tramvajových linek se opravdu blíží – z důvodu instalace kolejových výhybek v dolní části ulice Veveří pro kusé ukončení dvou tramvajových linek (od Bystrce a od Králova Pole) a z důvodu rekonstrukce povrchů komunikace na Moravském náměstí byl o nedělích 23. a 30. 5. 2010 vyloučen provoz tramvají po ulici Veveří. Linka d-3 jezdila Rooseveltovou a přes Pisárky, linky d-5 a 6 obousměrně přes náměstí Svobody a linky d-12 a 13 byly ukončeny na České. Náhradní doprava byla zajištěna dvěma mimořádnými autobusovými linkami a-x3 (Vozovna Komín – Brandlova ul.) a a-x13 (Technologický park – Brandlova ul.).
- V sobotu 15. 5. 2010 probíhal v Brně další ročník Muzejní noci.
Již od středy 12. 5. 2010 zval na akci muzejní autobus B 732 evid. č.
7216 na náměstí Svobody. Byla otevřena všechna brněnská muzea. Za tímto
účelem bylo zavedeno osm autobusových linek příležitostné dopravy.
Vzhledem k probíhajícím stavebním pracím v oblasti Moravského náměstí
byla jejich výchozí zastávka situována do prostoru Komenského náměstí
(Joštova ulice mezi červeným kostelem a ulicí Údolní). Autobusové linky
byly označeny linkovými písmeny A až H, byly v provozu od 18 hodin a
jejich provoz byl ukončen kolem půlnoci. Trasy jednotlivých linek byly
následující:
- Linka A Komenského náměstí – Klusáčkova – Skácelova – Technické muzeum
- Linka B Komenského náměstí – Jugoslávská – Bratislavská (Muzeum romské kultury) – Moravské náměstí (okružní trasa)
- Linka C Komenského náměstí – Mohyla Míru
- Linka D Komenského náměstí – Úzká (Wannieck Gallery) – Komárov – Chrlické náměstí – Rajhrad (Památník písemnictví na Moravě)
- Linka E Komenského náměstí – Hrad Špilberk (Muzeum města Brna)
- Linka F Komenského náměstí – Mendlovo náměstí (Mendelovo muzeum) – Anthropos (Moravské zemské muzeum)
- Linka G Komenského náměstí – Žlutý kopec (Mahenův památník) – Nám.Míru (Hvězdárna a planetárium) – Komenského nám. (okružní)
- Linka H Komenského náměstí – Předklášteří (Podhorácké muzeum)
- Letošní přehlídka ohňostrojů Starobrno–Ignis Brunensis začleněná do festivalu zábavy Brno–město uprostřed Evropy byla zahájena v pátek 21. 5. 2010 úvodním ohňostrojným PRELUDE, tentokrát premiérově v areálu nákupního a zábavního centra Olympia v Modřicích. Kromě zvláštní bezplatné autobusové linky Úzká – Olympia, kterou provozuje společnost ADOSA, byl posílen provoz autobusové linky a-49 zařazením posilových spojů z Úzké do Přízřenic (tyto posilové autobusy jezdily zkrácenou trasou přes ulici Plotní) – z Přízřenic vede do místa akce pěší trasa. V uvedené době bylo rovněž počítáno s možným operativním posílením linek a-50 a a-78. Po skončení ohňostroje byl cca do půlnoci posílen provoz uvedených linek, současně byly posíleny noční rozjezdy u hlavního nádraží. Ohňostroj vidělo na 50 tisíc diváků.
- O víkendu 22. a 23. 5. 2010 se na Masarykově okruhu konala akce FIA GT1 World Championship, a proto byla v provozu příležitostná autobusová linka a-400 s trasou Mendlovo náměstí – Svážná – Pražská / Hoštická – Troubsko, Veselka – Popůvky, Vintrovna – Automotodrom, Start. Doprava na lince byla zdarma.
- Od 1. 5. 2010 se mohou cestující v rámci IDS JMK setkat s novým typem jednorázových jízdenek, které jsou vydávány v pokladnách ČD – jsou tištěné bodovou tiskárnou na proužek papíru s několika ochrannými prvky (ražení, barva atd.). Je k dispozici víceméně celý sortiment. Jízdenky jsou zaváděny postupně, tak jak jsou jednotlivá výdejní místa (pokladny ČD) vybavovány speciální tiskárnou. Vedle zjednodušení distribuce se tím snižuje i riziko krádeží cenin z pokladen.
- U modřické Olympie pomalu vyrůstá největší parková železnice v České republice. Vláčky svezly první zájemce v sobotu 22. 5. 2010. Rozchod železnice je 5 a 7 palců. První část kolejiště má mít provozní délku 1439 metrů. Jezdit mají nejprve vláčky o rozchodu 5 palců. Provoz železničky má být o víkendech (více viz www.smpd.cz).
- V deníku Rovnost byl opět uveřejněn článek rekapitulující možné rozšíření tramvajových a trolejbusových tratí v Brně. Největší šanci na realizaci mají nové trolejbusové tratě – prodloužení trolejbusu v Líšni (z Novolíšeňské na Jírovu), ve Starém Lískovci (z Osové k nové železniční zastávce) a v Bystrci (závlek přes smyčku Zoologická zahrada) se tak možná dočkáme v horizontu několika let. Z tramvajových tratí má největší naději tramvaj odbočující z uzlu Osová směrem k univerzitního kampusu – má vést přes Mikuláškovo náměstí do prostoru kampusu a v současné době se uvažuje o dvojím možném ukončení trati – buď jednoduchém kusém ukončení v prostoru před nemocnicí nebo smyčkou, která by byla dále – realizace této trati by mohla být do šesti let. Další prodloužení tramvaje ze Starého Lískovce do Bosonoh se cestující mohou dočkat až za 10 roků. Obdobně je to s tramvají na Lesnou. Další dva projekty – prodloužení v Bystrci a tramvaj v Líšni po staré trati přicházejí v úvahu v ještě delším časovém horizontu.
- Poněvadž památkáři vyslovili nesouhlas se stavbou dráhy od Husovy ulice, zbývá jako reálná stavba lanové kolejové dráhy z ulice Údolní z oblasti u Obilního trhu. Zde by dráha pouze minimálně narušila park kolem Špilberku – navíc park v této části ještě neprošel rekonstrukcí. Při vedení z ulice Husovy by dráha narušila mnoho stávajících parkových cest a výrazně zasáhla do již upraveného parku. Existuje také snaha ze strany Muzea města Brna, aby na hrad Špilberk jezdily běžné linky městské hromadné dopravy. Mohly by jezdit od Husovy ulice třeba ulicí Pellicovou. K hradu bezpečně dojedou minibusy, které už nyní u DPMB jezdí. Dokonce byly provedeny zkušební jízdy.
- V pátek 16. 4. 2010 vyšel v Lidových novinách článek popisující aktuální situaci ohledně sbírky historických tramvají Technického muzea v Brně. Jak je známo, tramvaje TMB jsou nyní deponovány v depozitáři muzea v Líšni odříznutém od kolejové sítě brněnských tramvají, jen několik exponátů bylo převezeno do vozovny v Medlánkách, a můžeme je tak vidět v provozu v ulicích. Městem plánovaná rekonstrukce tramvajové tratě na Stránskou skálu je v nedohlednu, a tak vize plnohodnotné moderní muzejní expozice v Líšni bere za své. Muzeum nyní oficiálně přiznalo, že jedná o vybudování tramvajového depozitáře za sídlem TMB v Králově Poli. Potenciální prodej takto vyprázdněných hal v Líšni působí čáru přes rozpočet plánovanému prodloužení linky 10 – možná by se neměla kde otáčet. Stěhování také může znamenat, že o staré vozy projeví zájem původní města.
- Jak jsme již na našich stránkách informovali, přesně dva týdny poté, co z Brněnské přehrady odvezli loď PIONÝR (čtvrtek 15.04.2010), dorazila ve čtvrtek 29. 4. 2010 dopoledne na přehradu nová loď LIPSKO. Nová loď byla vyrobena v loděnici p. Jiráně v Hlavečníku u Týnce nad Labem (JESKO CZ) a odtud putovala po 150 km dlouhé silniční trase na Brněnskou přehradu. Cesta po silnicích trvala čtyři dny – loď vyrazila na cestu v pondělí 26. 4. 2010. I když loď měla demontovanou kormidelnu, zábradlí vyhlídkové plošiny atd., šlo o nadrozměrný náklad. Po cestě čekalo na dopravce několik překvapení – velmi častou překážkou byly větve stromů zasahující do silnice nebo nízké vedení drátů od elektřiny, které bylo nutné nadzvedávat. Zdržení čekalo přepravu na železničním přejezdu u Velimi, kde se muselo čekat do noci neboť jindy výluka železničního provozu nebyla možná. Přepravu lodi zajišťovala firma Hanyš. Když loď projížděla loď přes Žďár nad Sázavou, musela u zámku překonat starý most se sochami – mezi lodí a sochami zbylo z každé strany jen několik centimetrů. Poslední potíže byly těsně u přehrady, kdy bylo nutné loď otočit kvůli orientaci podvozku nachystaného pro uložení lodi v areálu lodní dopravy. Poté, co loď dosedla na svůj podvozek v areálu lodní dopravy, byly zahájeny dokončovací práce – tj. montovaly se všechny části, které přesahují střechu lodi (kormidelna, zábradlí, kryt nad schody). Odpoledne se již do lodi navážely také baterie. Na přehradu loď přijela s bílým trupem – ten byl poté v areálu lodní dopravy přetřen na tmavomodro. Loď byla spuštěna na vodu v sobotu 1. 5. 2010. Následně byla loď opět vytažena na souš, aby byla připravena na slavnostní spuštění na vodu za účasti široké veřejnosti v sobotu 8. 5. 2010. Ještě několik poznámek k parametrům lodi – nová loď má délku 25 m, což je o více než 4 m oproti stávajícím tzv. velkým lodím brněnské flotily (ale jen o půl metru více než délka lodí stavěných na přehradě pro jiné plavební podniky). Šířka lodě je 6,22 m a výška 6.65 m – i v těchto rozměrech je nová loď větší než ty předchozí. Příď lodě má obvyklý tvar, zadní část je useknutá, rovná. Kapacita činí 200 cestujících. Také hmotnost nové lodi je podstatně vyšší než lodí předchozích – u nedávno transportované lodi PIONÝR je uváděna hmotnost 17 tun, u velkých lodí (PRAHA, DALLAS, BRATISLAVA, VEVEŘÍ) je uváděna hmotnost kolem 35 (obsazených 60) tun. Nová loď LIPSKO má hmotnost přes 58 tun (neobsazená) – je to způsobeno jednak tím, že loď je větší, jednak tím, že plechy obšívky jsou silnější (až 8 mm oproti cca 5 mm u starších lodí). S tím také souvisí větší ponor nové lodi – max. 1,15 m – a to může činit potíže v plavebním úseku od hradu Veveří dále do Veverské Bítýšky (stávající lodě mají maximální ponor 0,8 m). Dosud se ještě při poklesu hladiny o jeden metr do Bítýšky mohlo jezdit – pro novou loď bude tato hodnota tedy nižší. Větší hmotnost nové lodi si vyžádala pořízení nových plošin pro přesuvnu i pro lodní výtah. Nová loď přišla DPMB na více než 15 milionů Kč – má dvě paluby, stejně jako všechny předchozí lodě, je i tato loď poháněna elektromotorem, motor je asynchronní s výkonem 45 kW. Dolní paluba je uzavřená, okna jsou menších rozměrů než u starých lodí, horní paluba je slunečná – přístup na horní palubu je ze zádi lodi po schodech, které jsou mimo uzavřený oddíl. Loď je ozvučena, což umožní v průběhu plavby podávat cestujícím informace. Okna jsou menší než u starých lodí, meziokenní sloupky mnohem masivnější. Vstupní dveře jsou mírně posunuty dovnitř lodi a jsou užší – dveře jsou naproti sobě. Spodní paluba je tvořena jediným velkým oddílem, který je celý obložený dřevem – je vybavena stolky a sedačkami. U jedněch vstupních dveří je místo pro pokladníka. V zadní části lodi v průchodu ke schůdkům jsou umístěny toalety. Na horní palubu vedou po stranách dvě vnější schodiště. Horní paluba je otevřená, vybavena osmi řadami sedaček v uspořádání 3+3 a několika dalšími jednotlivými – záď je vyvýšená a je zde opět několik málo míst k sezení. Celkový počet míst k sezení na horní palubě je tak něco málo přes 60 osob. V historii brněnské lodní dopravy na přehradě je tak poprvé k dispozici pátá velká loď – až doposud byly ve stavu maximálně čtyři velké lodě a zbytek tvořily lodě střední nebo malé. V pořadí je to jedenáctá brněnská loď (po třech malých – BRNO, MORAVA, VEVEŘÍ – třech středních – ÚDERNÍK, PIONÝR, MÍR a čtyřech velkých – PRAHA, MOSKVA, BRATISLAVA, KYJEV).
- Plavební sezóna na Brněnské přehradě bývá obvykle zahajována předposlední víkend v dubnu. V roce 2010, po roční odstávce lodního provozu kvůli vypuštěné přehradě, bylo zahájení lodní dopravy odsunuto o tři týdny později (obdobně tomu tak bylo ještě v roce 2006, kdy brněnská lodní doprava slavila kulaté výročí – 60 let od zahájení provozu – tehdy byl důvodem zdržení jednak delší průběh zimy, kdy led z přehrady zmizel až na konci března, jednak termín samotného výročí). Lodní můstky se rozvážely až v posledním týdnu před zahájením. Staveniště budoucí výpravní budovy je již celé oplocené – cestujícím tak zbývá pouze přístupová cesta ke staré výpravní budově a malý kousek prostoru před ní. Ze staveniště opět zmizely dva vzrostlejší stromy a následně i dva z šesti posledních topolů. První pasažéry po hladině přehrady svezla loď BRATISLAVA již na prvního máje, kdy provedla několik okružních plaveb, zdarma, v rámci předvolební kampaně. Plavby byly prováděny v době, kdy se nová loď LIPSKO připravovala a posléze byla poprvé spouštěna na hladinu přehrady. V sobotu 8. 5. 2010 se do areálu lodní dopravy a jeho okolí (k technickému můstku a k hlavnímu můstku) přišly podívat stovky lidí. Přesně v 11 hodin začalo slavnostní zahájení 64. plavební sezóny (pokud se ta loňská nepočítá) nástupem kapitánů lodní dopravy před novou loď. Probíhaly projevy (primátor města Brna, ředitel DPMB, zástupkyně z družebního města Lipsko, požehnání opatem) a následně byla nová loď LIPSKO pokřtěna rozbitím láhve s šampaňským o trup lodi (provedl primátor). Asi v 11:30 začalo spouštění lodě LIPSKO na hladinu přehrady a po půlhodině bylo ukončeno. Již během spouštění byla k hlavnímu můstku přistavena první loď – PRAHA, do které začali nastupovat zájemci o úvodní promenádní plavbu, následovala loď BRATISLAVA, potom DALLAS a nakonec BRNO – všechny tyto lodě byly zaplněny cestujícími na maximální možnou kapacitu – čára povoleného ponoru zmizela ve vodě. Poslední loď VEVEŘÍ byla určena pouze pro hosty. Krátce po 12. hodině se pětice lodí vydala na zahajovací plavbu – ve formaci byla na čele loď BRNO, za ní vlevo DALLAS a vpravo PRAHA (ve směru plavby) a nakonec dvojice BRATISLAVA (vlevo) – VEVEŘÍ (vpravo). Šestá loď – nové LIPSKO se zahajovací plavby neúčastnila – ke konci slavnostního ceremoniálu v areálu lodní dopravy se přítomní dozvěděli, že loď nepojede – jako oficiální zpráva bylo sděleno, že při čtvrteční bouři nad přehradou byla loď patrně zasažena a došlo k poničení několika přístrojů (loď z tohoto důvodu nevyplula po celý květen). Proto také na závěr spouštění lodě muselo nastoupit několik brněnských námořníků s lanem, kteří museli loď vymanévrovat ručně k jejímu stání u mola. Zahajovací okružní plavba skončila asi po 30 minutách. Lodě pak postupně přistávaly u hlavního můstku. Mezitím se již první zájemci mohli podívat do nové lodi. Ti, na které se nedostalo místo při úvodní plavbě, mohli ve 13 hodin nastoupit do lodi BRNO, která provedla pro cestující zdarma ještě jednu plavbu. Ve 13:30, s mírným zpožděním, pak DALLAS vyrazil na první plavbu podle jízdního řádu s platícími cestujícími do Veverské Bítýšky. Druhá odplula loď PRAHA a třetí loď BRNO (ve 14:30). První lodě jely z přístaviště velmi slušně obsazené.
- Na revitalizaci prostoru bývalých kasáren ve Slatině byla městem vypsána veřejná soutěž – má zde vzniknout komplex bytů a obchodů včetně nové slatinské radnice. Prostor bývalého letiště ve Slatině chce nyní Brno koupit od armády (za 110 milionů korun). V hangárech má být depozitář Muzea města Brna a divadelní kulisy.
- Od soboty 22. 5. 2010 po dobu 14 dní je možné na brněnském hlavním nádraží vidět žluté vlaky společnosti RegioJet (dceřiná firma brněnské Student Agency). Žluté vlaky byly nasazeny na trati mezi Skalicí nad Svitavou, Brnem a Rakvicemi. Ve vlacích je jednotné jízdné – a to 5 korun bez ohledu na projetou vzdálenost – odbavování cestujících je přímo ve vlaku. Až do roku 2014 má Jihomoravský kraj uzavřenou smlouvu s ČD o provozování regionální dopravy. Žluté vlaky upozorňují na to, že regionální dopravu mohou zajišťovat i jiné společnosti než ČD a že by to mohlo být i o nějaký peníz levnější.
Novinky ve vozovém parku
-
V půlce května svezla cestující po dlouhodobém odstavení a opravě tramvaj KT8 evid. č. 1711. Tramvaj byla jedním z aktérů vážné nehody, k níž došlo 10. 4. 2008 pod vozovnou Medlánky. Tramvaj téhož typu evid. č. 1724 tehdy vlivem technické závady na nožním kontroléru samovolně vyjela z bran vozovny a na Hudcově ulici narazila do stojícího vozu evid. č. 1711, který se připravoval k odbočení na Řečkovice. Poškozen byl zejména zadní článek (B) vozu. V létě 2009 byl článek opraven v KOS Krnov a poté proběhla v ústředních dílnách generální oprava vozu spojená s dosazením nízkopodlažního článku Pragoimex ML8LF. Oproti předešlým modernizacím byla navíc na obě kabiny řidiče instalována klimatizace Janoza CZ.
- V průběhu dubna se do provozu vrátila po opravě kloubového spojení ve výrobním závodě tramvaj Škoda 13T evid. č. 1903. Po velké prohlídce vyjel „kloubák“ evid. č. 1110 (mj. obdržel systém poptávkového otevírání dveří, infosystém BUSE a také klimatizaci Janoza CZ).
- Na lince d-6 nyní jezdí v pracovní dny až tři tramvajové soupravy Vario LF + vlek. Poslední čtvrtý vlek je možné vidět v trojčeti evid. č. 1599+1302+1560 na lince d-1. Ve vozovně Pisárky je odstavena tramvaj evid. č. 1098 (a připravená na šrotaci). V provozu s cestujícími již také neuvidíme vozy T3 evid. č. 1565 a 1600. Zajímavá dvojice tramvají T3R vznikla spojením vozů evid. č. 1661 a 1668 (doposud vždy s čísly po sobě).
- V pátek 7. 5. 2010 přijel do Brna na trajleru třínápravový trolejbus Škoda 28Tr Solaris (do vozovny Komín). Patnáctimetrový trolejbus si DPMB zapůjčil z Pardubic (tamní evid. č. 404) za účelem testování na svých tratích. Během týdenního testovacího provozu byl vůz vyzkoušen na většině brněnských tratí (včetně tratí do Slatiny a Šlapanic). O víkendu probíhal zkušební provoz, v pracovní dny pak již jezdil s cestujícími (zdarma, nebyl vybaven brněnským odbavovacím systémem). DPMB přidělil vozu interně evid. č. 2712. V pátek 14. 5. 2010 vůz opět na trajleru odjel zpět do Pardubic.
- V květnu byla na autobus Karosa B 732 evid. č. 7379 (zatím v bílém nátěru) vylepena celovozová reklama k 80. výročí autobusové dopravy v Brně. Do Zlína odjel na GO další článkový autobus B 941 evid. č. 2357.
autoři: Ladislav Kašík, Jiří Mrkos
s využitím informací z www.bmhd.cz a www.k-report.net