Aktuality měsíce září 2013

Léto 2013 – oprava nádražního viaduktu v Brně

V sobotu 13. 7. 2013 začala na brněnském hlavním nádraží největší výluka železničního provozu posledních desetiletí a trvala podle plánu až do neděle 11. 8. 2013. Oprava viaduktu přes Křenovou ulici znamenala vyloučení jízdy vlaků mezi stanicemi Brno–Židenice a Brno–hlavní nádraží. Brněnské hlavní nádraží suplovalo hned pět jiných stanic: Brno–Královo Pole, Brno–Židenice, Brno–dolní nádraží, Brno–Slatina a Modřice.

Vlaky kategorie EC a Ex (směr Praha a Břeclav) zastavovaly ve stanici Brno–dolní nádraží. Tato stanice není využívána pro osobní dopravu, a proto zde bylo nutné v rámci přípravy na výluku vybudovat nejnutnější zázemí pro cestující a hlavně nástupiště. Osvětlené vyvýšené nástupiště podél koleje č. 1 bylo vystavěno na místě vytrhané koleje č. 3 (u tohoto nástupiště zastavovaly vlaky v obou směrech). V proluce mezi staničními budovami pak byl vztyčen dřevěný přístřešek s mobiliářem a informační světelnou tabulí s odjezdy a příjezdy vlaků. Na Dolním nádraží neprobíhal prodej jízdenek (tarifně šlo o stanici Brno–hlavní nádraží) – jízdenku ovšem bylo možno zakoupit ve vlaku (bez přirážky). Mezi Dolním a Hlavním nádražím byla zavedena náhradní autobusová doprava: na tuto linku nasazoval DPMB výhradně nízkopodlažní autobusy (mj. i autobusy s možností uložení zavazadel do vyhrazeného prostoru, které běžně jezdí na lince a-76 na letiště). Stanoviště autobusů bylo u viaduktu Křenová naproti trolejbusové smyčce, autobusy jezdily kolem nádraží na Hybešovu a Úzkou a po Trnité k Dolnímu nádraží, zpět opět po Trnité, Úzké a Dornychu. Vlaky EC a Ex zastavovaly dále i ve stanici Brno–Židenice, jejíž prostory pro veřejnost prošly z tohoto důvodu „omlazovacím“ procesem – zajímavým způsobem byl zkulturněn dosud posprejovaný podchod, olíčeny byly i přístřešky na nástupištích a další prostory stanice. Do vestibulu přibyla rovněž světelná informační tabule.

Rychlíky z třebovské trati (linka IDS JMK R2) zastavovaly rovněž v Židenicích a pokračovaly do Slatiny, kde ukončily jízdu. Rychlíky z tišnovské trati (linka R3) ukončily jízdu v Králově Poli. Osobní vlaky na třebovské trati (linka S2) začínaly a končily v Židenicích (byly na ně nasazeny jednotky ř. 560, které byly odstavovány na širé trati směrem na hlavní nádraží, a pro případ poruchy byla připravená záložní souprava s lokomotivami na obou koncích). Vlaky téže linky směrem na Křenovice pak jezdily normálně z hlavního nádraží (linka byla rozpojena). Osobní vlaky linky S3 ve směru od Tišnova objížděly hlavní nádraží po nákladním průtahu – zastavovaly v Židenicích a končily v Modřicích, kde bylo možné přestoupit na vlaky jedoucí z hlavního nádraží směr Vranovice a Břeclav (linka byla rovněž rozpojena). Zastavování na dolním nádraží nebylo možné z důvodu existence pouze jednoho nástupiště. Vlárské dráhy (linka S6) se výluka nedotkla s výjimkou vlaků, které jsou dle jízdních řádů vedeny úvratí přes Židenice (všechny vlaky musely jezdit po komárovské spojce), rychlíky na Přerov (linka R7) byly z důvodu jiné výluky nahrazeny autobusy.

Náhradní dopravu vedle výše zmíněných autobusů zajišťovaly tramvaje: mezi stanicí Brno–Židenice a Brno–hlavní nádraží byla posílena linka d-2, jezdící po velkou část dne v pevném intervalu 4 minuty (cestující museli dojít po svých na zastávku »Kuldova«) a mezi nádražím Brno–Královo Pole a Brno–hlavní nádraží linka d-6 (posilové spoje linky vedené do smyčky na Nových sadech navíc vyčkávaly na případné opožděné dojezdy vlaků). K výluce vyšlo několik informačních materiálů zveřejněných v denním tisku i samostatných letáčků. Po zahájení výluky byli na vybraných místech informátoři, kteří cestujícím radili.

Cestující s jízdními doklady vydanými mimo tarif IDS JMK si museli na pokladně ČD či u průvodčího vyzvednout doplňkové potvrzení, kterým se v tramvajích prokazovali revizorům. Při odvozu nárazově velkého množství cestujících ze zastávky »Kuldova« musely dle potřeby vypomáhat záložní autobusy.

Během výluky byl kompletně sanován klenutý most přes Křenovou ulici – byly sejmuty koleje, odbagrováno kolejové lože až na samotné klenby (a štěrk odvezen na nákladních vagónech k Horním Heršpicím. Ty byly opatřeny izolací proti zatékání. Byla opravena i římsa směrem do Křenové ulice. Na most byly následně položeny nové kolejové objekty (s výjimkou koleje nejblíže Grandu, která je na samostatném příhradovém mostě a zůstala původní). Rekonstrukce přišla na 60 milionů korun a hradí ji Správa železniční dopravní cesty. Příští rok mají opravy mostu pokračovat (práce mají probíhat v noci a budou si vyžadovat zastavení provozu aut a tramvají).

Čtyřicet metrů dlouhý most s šesti klenbami z kamenných kvádrů patří mezi nejstarší železniční stavby v Brně – byl zbudován v druhé polovině 40. let 19. století stavební firmou bratrů Kleinů pro novou dvoukolejnou trať směrem na Českou Třebovou. V souvislosti s napojením nové dvoukolejné spojky mezi Hlavním a Dolním nádražím (1870) pak byl rozšířen (směrem k hotelu Grand) o příhradovou mostní konstrukci na litinových sloupech pro jednu kolej a plochu nástupiště (ocelová konstrukce na litinových sloupech s cihelnými klenbičkami) – nástupiště bylo zastřešeno a směrem ke Grand hotelu dokonce zaskleno (střešní konstrukce byla sejmuta před nějakými padesáti lety).

Novinky ve vozovém parku

autoři: Ladislav Kašík, Jiří Mrkos
s využitím informací z webů www.bmhd.czwww.k-report.net

Fotogalerie