Historie – vznik a vývoj činnosti Tramvajklubu Brno
Tramvajklubu Brno, založenému 5. 1. 1971, předcházely aktivity zájemců o historii městské hromadné dopravy spojené s dokumentací jeho vývoje pořizováním fotodokumentace i střádáním jiných podkladů vesměs dvourozměrného charakteru. Skupinky těchto soukromých badatelů i profesionálních pracovníků Dopravního podniku města Brna a Technického muzea v Brně se utvářely v průběhu šedesátých let. Impulsem pro jejich těsnější spojení se staly přípravy na 100. výročí koněspřežné tramvaje v Brně, které připadly na rok 1969. Příprava a rekonstrukce vozidel pro tyto oslavy a následné rozhodnutí z roku 1970 pověřit Technické muzeum v Brně systematickým studiem oboru historie městské hromadné dopravy s působností pro celé Československo tento proces završily. V krátké době bylo zapotřebí stanovit, která zařízení, zvláště pak vozidla dosud v jednotlivých městech sloužící, bude možné a účelné zachovat.
Krátkodobě v tomto směru zapůsobilo zvláště pět operativně získaných spolupracovníků Technického muzea v Brně (panové Losos, Holub, Šaur, Porhajm a Nesiba), kteří se úvodního úkolu zhostili v míře možností maximální možnou. Pro větší účinnost tohoto počínání si tři posledně jmenovaní s trvalým bydlištěm v Brně (na rozdíl od dvou pražských kolegů) uvědomili, že po vzoru zájmových klubů a kroužků jinde ve světě i u nás v Praze zakládaných bude vhodné najít útočiště pro konání vzájemných schůzek i pro další zájemce o tuto činnost. Původní termín první schůzky těmito třemi organizátory stanovený na 28. 12. 1970 se nepodařilo dodržet – došlo k posunu na výše uvedený termín 5. 1. 1971, kdy se v prostorách Technického muzea v Brně na Orlí ulici sešlo 12 zájemců, kteří si během šestihodinového jednání vytýčili základní cíle pro další činnost. Organizačně byla nová formace začleněna do klubu přátel Technického muzea, kde tvořila samostatnou sekci MHD, což byl také její oficiální název. Bylo dohodnuto scházet se v prostorách TM jedenkrát za měsíc a prvním předsedou se stal Dr. Jaroslav Šaur, další funkce nebyly stanoveny.
Zpočátku tato platforma stihla zvládnout nejrůznější organizační opatření, později však, od r. 1973, bylo nutno oddělit od postupně se rozvíjející členské základny výkonnější složku, čímž vznikl demokraticky zvolený výbor Sekce MHD.
Dalším mezníkem v činnosti bylo vydávání periodika „MHD“, a to od roku 1976, nejprve coby čtvrtletníku. Problémy s dodržováním termínů vydání, vesměs vlastní sekcí nezaviněnými, zavdal příčinu vydávání operativnějšího periodika zvaného „Informace MHD“, které jsou vydávány od roku 1978 dosud, a to v měsíčním intervalu.
Kromě výše uvedeného pořádání členských schůzí, které kromě organizačních záležitostí a sdělování aktualit z provozu MHD začaly mít počínaje rokem 1978 i předem ohlášený odborný program, bylo těžiště činnosti v praktické pomoci Technickému muzeu při výstavbě nově stavěného skanzenu MHD v prostorách bývalého nádraží v Brně – Líšni včetně připojovací tratě a zčásti při renovaci a údržbě historických vozidel MHD včetně zajištění předváděcích jízd s těmito vozidly.
Dalšími aktivitami spadajícími do okruhu činnosti Sekce MHD Klubu přátel Technického muzea bylo pořádání různých seminářů se sledovanou problematikou, taktéž zájezdy a exkurze a to i do zahraničí.
S nově utvářejícími se podmínkami v politické oblasti došlo v roce 1993 k osamostatnění Sekce dle zákona o spolcích čímž byl založen Tramvajklub Brno, který povýšil dosavadní neoficiální označení na své jméno a získal tak právní subjektivitu. Náplň činnosti zůstala zachována, i když poněkud ochably aktivity při renovaci vozidel a dostavbě areálu v Líšni, ovšem z důvodů, které jsou mimo působnost Tramvajklubu. Po dohodě s Dopravním podnikem města Brna je umožněno konat členské schůze v jeho prostorách, i mít sídlo totožné s adresou DPMB. Tento stav trvá dosud.
autor: Zdeněk Nesiba, předseda Tramvajklubu